Zámek Kacerov je ostrůvek italské renesance uprostřed romantické přírody horního toku Berounky.
V r. 1540 jej na základech starší a husity poničené gotické tvrze nechal stavět tyrolský šlechtic Florián Griespech z Griesbachu, sekretář císaře Ferdinanda.
Zámek byl stavěn italskými mistry a pod vedením italského architekta, jímž byl pravděpodobně Giovanni de Statia. Bývá považován za první renesanční palácovou stavbu u nás, a jednu z prvních severně od Alp. Zajímavé je spojení prvků florentské renesance i soudobé římské.
Neméně zajímavé je použití nejmodernějších prvků bastionového opevnění, které v italské Veroně vynalezl a zdokonalil Michele san Micheli.
Zámek se stavěl pozvolna necelých 20 let, do r. 1559.
Po prohrané bitvě na Bílé Hoře připadl kacerovský zámek zpět plaskému klášteru, který jej ponechal víceméně v intaktním stavu, a používal spíše jako letní byt.
Díky nedomyšleným reformám Josefa II cisterciánský řád o zámek i celé panství přišel. Zámek pak chátral do r. 1827, kdy jej zakoupil kancléř Metternich. Tehdy už zámek ale sloužil jen hospodářským účelům, nikoli jako representativní sídlo.
V r. 1912 postihl zámek devastující požár, kdy přišel o veškeré střechy, a poškozena byla i horní patra.
Ve 20. letech 20 století zakoupil zámek i velkostatek dědeček současného majitele, p. Spěváček.
Po r. 1948 byl zámek nevybíravým způsobem konfiskován, a jeho devastace byla zpečetěna poté, co byl dán do užívání JZD. Skladování obilí v zámeckých sálech způsobilo nenávratné strukturální změny.
V 60. letech převzal správu zámku NPÚ.
V 90. letech minulého století byl zámek vrácen potomkům původního majitele, a je postupně rekonstruován.
Přístupný veřejnosti je několikrát do roka, a také pro studijní a výzkumné účely.
Florián Griespeck měl heslo: Improbus labor omnia vincit – tedy Vytrvalá práce vše překoná.
Nám se spíše líbí heslo medicejské banky
Ve jménu Božím a dobré naděje!